“Společenství občanů, kteří jsou od přirozenosti svobodní, by se nikdy vědomě nepoddalo do otroctví či do jha tyranie. Pokud bylo podvedeno, vystrašeno a přinuceno k udělení takového privilegia [pozměňování peněz] vladaři, aniž by předvídalo zlé následky, tak by se to rovnalo otroctví. Pak může dojít okamžitě k revokaci tohoto privilegia.”
“A jako jsou některé chronické choroby nebezpečnější než jiné, protože si jich všímáme až v jejich rozvinutějších stádiích, tak je i ožebračování pozměňováním peněz tím nebezpečnější, čím méně je nápadné. Tento útlak lidé počiťují později než jiné formy zdanění. A přesto žádný poplatek nemůže být tíživější, všeobecnější a závažnější.”
“Je velice politovánihodné a nehodné vladaře, když páchá tento podvod, šidí své peníze, nazývá zlatem co není zlato a librou co není libra.”
“Pokud se Římané nakonec uchýlili k takovému pozměňování peněz, jak se to zdá z dávných špatných peněz, které lze někdy nalézt v zemi, tak to byla pravděpodobně příčina toho, proč se jejich velká říše obrátila vniveč.”
“Mimoto vladařův zisk [z pozměňování peněz] je nezbytně ztrátou pro zbytek společnosti. A ztráta, kterou vladař způsobuje společnosti, je nespravedlností a činem tyrana a nikoliv krále, jak nám říká Aristoteles. A pokud by se tyran chtěl hájit obvyklými lžemi tyranů, že tento zisk využívá k veřejnému prospěchu, tak se mu nesmí věřit, protože by si stejně tak mohl vzít můj plášť a říct, že ho potřebuje pro veřejnou službu.”
“Jsem toho názoru, že hlavním důvodem, proč si vladaři usurpovali právo pozměňovat mince, je zisk, který jim z toho plyne.”
“Peníze jsou zvány "umělým bohatstvím", protože člověk jich může mít nadbytek a přesto umřít hlady, jak nám Aristoteles ukazuje na příkladu chamtivého krále, kterému bohové splnili přání, aby se vše, čeho se dotkne, proměnilo ve zlato.”