“Odejít není vždy tak snadné, zvlášť když člověk s sebou musí vzít i své vlastní já.”

“Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.”

“Je velice politovánihodné a nehodné vladaře, když páchá tento podvod, šidí své peníze, nazývá zlatem co není zlato a librou co není libra.”

“Víte," poznamenal Bushell, když zastavili na semaforu před křižovatkou, "že na vzducholodi se jeden cestující při večeři chlubil, že má doma svůj vlastní televizor?"Jeho přítel se k němu nevěřícně otočil. "To si děláte legraci, ne?" (...) "K čemu by si někdo takovou věc pořizoval domů?" (...) "Rádio je něco docela jiného, při tom se dá povídat, číst... Ale televizor... Ten přece něco ukazuje a člověk se na to prostě musí dívat! Co když máte hosty? O něčem tak... tak vulgárním jsem snad ještě neslyšel!”

“Myslela jsem si, že se to stává, když je člověk starý."Denzil se zakuckal. "A ty jsi poměrně stará, myslím. Sedmnáct, není-liž pravda?""Osmnáct. A cítím se jako stařena.”

“Teď už vím, co člověk musí prožít předtím, než umře. Tedy: můžu vám to říct. Před smrtí člověk musí prožít, jak se déšť promění ve světlo.”