“Děti. Musíte je mít rádi. Já se jich nemůžu nabažit. Trošku soli, pokapat citronem - dokonalé.”

“Nikdy jsem neměl děti rád. Dokonce se dá říci, že je mám nerad.”

“Peníze jsou zvány "umělým bohatstvím", protože člověk jich může mít nadbytek a přesto umřít hlady, jak nám Aristoteles ukazuje na příkladu chamtivého krále, kterému bohové splnili přání, aby se vše, čeho se dotkne, proměnilo ve zlato.”

“Naučila jsem se, že si musíte udělat čas na to, co je důležité. Musíte bojovat o to, abyste si do života vtěsnali malé kousky štěstí, nebo vás každodenní starosti sežerou.”

“... je zvláštní, jak lidi dokážou nemít rádi člověka, kterého v životě nepotkali.”

“Šel jsem na záchod, vrátím se a Jana mi řekla, že ji od vedlejšího stolu otravovali. Seděly tam takový udělaný lopaty. Bylo mi jasný, že se nemůžu shodit, tak jsem se napil a jednoho z nich jsem hlavou praštil do obličeje. Ostatní se na mě vrhli. Vypadalo to dost blbě, ale vlítl do toho Magor, roztrhl nás a řekl, že si to rozdáme venku. Před hospodou jim oznámil, že já se prát nemůžu, protože jsem hudebník a on nepřipustí, aby se mi něco stalo a vyzval je na řecko-římskej zápas. Řvali smíchy. Viděli Magora, brejličky – posranej intelektuál, se kterým budou hned hotoví. Magor chytil prvního, nasadil mu nelsona a praštil s ním o zem. Tak to šlo jeden po druhým. Nakonec přivedl toho nejhustšího se zkroucenou rukou za zády a musel se Janě omluvit. Magor byl prostě charakterní manažer.”