“Já vím, kamaráde. Snažím se tohle všechno nezapomínat, ale je to stejně snadné jako sprchovat slona ve vaně.""Hezká představa, ale já mám spíš dojem, že sprchujeme hejno opic.”

“A já mám takový pocit, jako že jsem se narodila už děsně dávno: táhnusvůj život za sebou jako nekonečný závoj... A často nemám chuť žít. Samozřejmě, to všechno jsou hlouposti. Člověk se musívzpamatovat, shodit to všechno ze sebe.”

“Podívala jsem se na Mikeeho, který se usmíval. "Co je?""Mám pindíka!" křikl."Máš," přikývla jsem. Doufala jsem, že ho to za chvíli přestane bavit, ale spíš jsem byla smířená s tím, že se tomu tématu bude věnovat celý den. "Paige?" Najednou se tvářil vážně. "Jo?!"Máš taky pindíka?"Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla. Tohle bude dlouhý den.”

“Ale já se takovejch moc pěknejch věcí bojím.”

“... je tam také pokus o báseň věnovanou ... mouše. Kdybych nevěděl, jak se věci mají, řekl bych, že ty verše sepsala nějaká ctihodná slečna, která tyká tvorům, o nichž pěje; ale protože jsem ji složil já, nezbývá mi než věřit, že byl-li jsem já schopen něčeho takového, pak už je každý schpen všeho.”

“Svoboda sledovat své vlastní záměry je však přinejmenším stejně důležitá pro úplného altruistu jako pro největšího sobce. Altruismus, má-li být ctností, jistě nepředpokládá, že se musí poslouchat vůle někoho jiného. Je ale pravda, že značná část předstíraného altruismu se projevila touhou přimět ostatní ke službě cílům, které "altruista" považuje za důležité.”