“Mimoto vladařův zisk [z pozměňování peněz] je nezbytně ztrátou pro zbytek společnosti. A ztráta, kterou vladař způsobuje společnosti, je nespravedlností a činem tyrana a nikoliv krále, jak nám říká Aristoteles. A pokud by se tyran chtěl hájit obvyklými lžemi tyranů, že tento zisk využívá k veřejnému prospěchu, tak se mu nesmí věřit, protože by si stejně tak mohl vzít můj plášť a říct, že ho potřebuje pro veřejnou službu.”

“Pokud se Římané nakonec uchýlili k takovému pozměňování peněz, jak se to zdá z dávných špatných peněz, které lze někdy nalézt v zemi, tak to byla pravděpodobně příčina toho, proč se jejich velká říše obrátila vniveč.”

“Jsem toho názoru, že hlavním důvodem, proč si vladaři usurpovali právo pozměňovat mince, je zisk, který jim z toho plyne.”

“Peníze jsou zvány "umělým bohatstvím", protože člověk jich může mít nadbytek a přesto umřít hlady, jak nám Aristoteles ukazuje na příkladu chamtivého krále, kterému bohové splnili přání, aby se vše, čeho se dotkne, proměnilo ve zlato.”

“Společenství občanů, kteří jsou od přirozenosti svobodní, by se nikdy vědomě nepoddalo do otroctví či do jha tyranie. Pokud bylo podvedeno, vystrašeno a přinuceno k udělení takového privilegia [pozměňování peněz] vladaři, aniž by předvídalo zlé následky, tak by se to rovnalo otroctví. Pak může dojít okamžitě k revokaci tohoto privilegia.”

“A jako jsou některé chronické choroby nebezpečnější než jiné, protože si jich všímáme až v jejich rozvinutějších stádiích, tak je i ožebračování pozměňováním peněz tím nebezpečnější, čím méně je nápadné. Tento útlak lidé počiťují později než jiné formy zdanění. A přesto žádný poplatek nemůže být tíživější, všeobecnější a závažnější.”

“Je velice politovánihodné a nehodné vladaře, když páchá tento podvod, šidí své peníze, nazývá zlatem co není zlato a librou co není libra.”