“Pokud se Římané nakonec uchýlili k takovému pozměňování peněz, jak se to zdá z dávných špatných peněz, které lze někdy nalézt v zemi, tak to byla pravděpodobně příčina toho, proč se jejich velká říše obrátila vniveč.”

“Mimoto vladařův zisk [z pozměňování peněz] je nezbytně ztrátou pro zbytek společnosti. A ztráta, kterou vladař způsobuje společnosti, je nespravedlností a činem tyrana a nikoliv krále, jak nám říká Aristoteles. A pokud by se tyran chtěl hájit obvyklými lžemi tyranů, že tento zisk využívá k veřejnému prospěchu, tak se mu nesmí věřit, protože by si stejně tak mohl vzít můj plášť a říct, že ho potřebuje pro veřejnou službu.”

“Společenství občanů, kteří jsou od přirozenosti svobodní, by se nikdy vědomě nepoddalo do otroctví či do jha tyranie. Pokud bylo podvedeno, vystrašeno a přinuceno k udělení takového privilegia [pozměňování peněz] vladaři, aniž by předvídalo zlé následky, tak by se to rovnalo otroctví. Pak může dojít okamžitě k revokaci tohoto privilegia.”

“Pokud je to tak, že můžeme žít jen malou část z toho, co je v nás - co se stane se zbytkem?”

“Zas a znovu jsem při filmu myslela na to, že už vím, jak se to někdy v duši semele, jak stačí impulz, bezčasí, kdy je v srdci kousek místa navíc z miliónu různých důvodů, poskládaných v nespokojenost. Anebo prázdnotu.”

“Velká rozhodnutí v lidském životě vznikají často pod vlivem instinktů a dalších záhadných dějů podvědomí a jen zřídkakdy jsou dílem vědomé vůle a zdravého rozumu. Boty, které padnou jednomu, druhého tlačí; neexistuje proto univerzální návod, jak žít. Každý z nás si nese svůj vlastní život - vnější pevnou slupku - a iracionální podobu, které se nelze zbavit.”