“Bezmezná otevřenost prostě není možná. Je nad naše síly. Osamělost z nutnosti zamlčovat, to taky existuje.”

“Pokud je to tak, že můžeme žít jen malou část z toho, co je v nás - co se stane se zbytkem?”

“Z tisíce zkušeností, které učiníme, zformulujeme do slov nejvýš jednu, a i tu spíš náhodně a bez pečlivosti, jakou by si zasloužila. Mezi všemi těmi němými zkušenostmi jsou skryty i takové, které našemu životu nepozorovaně propůjčují tvar, barvu a melodii. Když se pak jako archeologové duše k těmto pokladům obrátíme, objevíme, jak jsou matoucí. Předmět našeho pozorování odmítá klidně postát, slova sklouzávají po prožitém, a nakonec se na papíře ocitnou samé protimluvy. Dlouho jsem věřil, že je to nedostatek, něco, co je potřeba překonat. Dnes si myslím, že je to jinak: že přijmout ten zmatek představuje královskou cestu k pochopení těchto důvěrně známých a přece záhadných zkušeností. Zní to zvláštně, vlastně podivínsky, přiznávám. Ale od chvíle, odkdy to takhle vidím, mám pocit, že jsem poprvé skutečně bdělý a že jsem živý.”

“Postoje ljudi koji čitaju i postoje oni drugi. Je li netko čitatelj ili ne-čitatelj - to se brzo otkrije. Među ljudima nema veće razlike od te. Ljudi bi se čudili kad bi to tvrdio, a neki bi i odmahivali glavom zbog toliko zadrtosti. Ali bilo je to tako. Gregorius je to znao. Znao.”

“Jména jsou neviditelné stíny, do nichž nás ti druzí odívají a my je.”

“Jsme vrstevnaté bytosti, jsme bytosti plné propastných hloubek, s duší z neklidné rtuti, s citem, jehož barva a tvar se proměňuje jako v kaleidoskopu, jímž bez ustání třepeme.”

“Think that you have to die someday, maybe this morning.” “I think of it all the time, and so I play hooky from the office and let myself bask in the sun.”