“Proč mě stopy minulosti tak rozesmutňují, i když jsou to stopy něčeho veselého?”

“My strčíme všechny naše politiky, hned poté co jsou zvoleni, do kriminálu. Vy ne?""Proč?" "Ušetří to spoustu času.”

“Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.”

“Proč je mezi lidmi tolik zla!" povzdychla jsem si. Nebyla to otázka.Lucka však odpověděla."Protože neumějí žít."Verdikt mě rozjitřil a zmátl. Luštila jsem ho jako kryptogram.Umím žít já?”

“Jeho tvář zůstala prázdná, ale když promluvil, hlas neměl tak dokonale dutý jako obvykle. „S tím budeš muset přestat.“„Proč? Docela si to užívám.“Čelist se mu napnula, jak zaťal zuby. Vytočit pana Nedotknutelného – hotovo. Teď už můžu v klidu umřít. Moment, to už mám vlastně taky splněno.”

“Odejít není vždy tak snadné, zvlášť když člověk s sebou musí vzít i své vlastní já.”