“Proč já?" zaúpěl. "To sis nemohl vybrat někoho jiného?""Nebránil ses.""Jak jsem se mohl bránit?" křičel mladý velekněz. "Když jsi s tím začal, ještě jsem trčel v lůně. Co jsem mohl dělat? Šlapat plodovou vodu a křičet Nepouštějte ho ke mně!?”

“Jestliže ne, pak jak? Jak jsem mohl nalézti spor, když jsem byl obestřen přeludem, v němž žádný spor nebyl!”

“No tak, buď rozumný, snažím se ti pomoct.""A nemohl bys chvíli pomáhat někomu jinému?""Dělám jen to, o co jsi mě před lety požádal.""To jsem si měl raději uříznout jazyk.""Ty sis měl především uříznout úplně jinou část těla.”

“Copak chystáš se na ples k ježibabám, Femoriane?" neodpustil si Atalan. "V tom případě máš padnoucí kostým. Všechny přítomné budou zaručeně větší krasavice než ty."..."Atalane," podíval se na něj Femorian přes vstvu špíny, "víš jaký je rozdíl mezi tebou a mnou v otázce ježibab?" Jukatin ochránce se nechápavě zamračil. "Já se můžu umýt.”

“Zas a znovu jsem při filmu myslela na to, že už vím, jak se to někdy v duši semele, jak stačí impulz, bezčasí, kdy je v srdci kousek místa navíc z miliónu různých důvodů, poskládaných v nespokojenost. Anebo prázdnotu.”

“Přemýšlel jsem, jestli se tu ještě ukážeš,“ usmál se a odhalil mírný předkus. „Přemýšlel?“ zopakovala jsem pochybovačně. „Bolelo to hodně?"Koutek úst mu zacukal. „Kam jsi zmizela?”„Přenesla jsem se pryč, abych se s tebou nemusela bavit.“„Myslím to vážně.”„Já taky.”

“„Vím, kdo a co jsem. Jsem Popravčí. Já s upíry nechodím. Já je zabíjím.”