“*o fotfrafii*taková věčná konzerva právě přítomného času”

“Ptají se známého spisovatele, co právě píše. Odpoví, že cestopis o Jižní Africe. „Jak to? Vždyť jste tam nikdy nebyl!“ „A byl snad Dante v pekle?”

“My strčíme všechny naše politiky, hned poté co jsou zvoleni, do kriminálu. Vy ne?""Proč?" "Ušetří to spoustu času.”

“Někdy milujeme nesprávné lidi proto, protože milovat právě v tom okamžiku potřebujeme. A nikdo správný se v naší blízkosti neobjevil.”

“Secanje nije zapecana konzerva koju po potrebi otvorimo i zateknemo uvek isti sadrzaj; ono preobrazava proslost, upisujuci joj sadasnje znanje, iskustvo i osecajnost. Zato pricu o proslom (a svaki trenutak je vec proslost; prokletstvo vremena je upravo u tome sto retko uspevamo da uhvatimo i prozivimo trenutak, neponovljivost i punocu sadasnjosti, bez tereta proslosti i nezivesnosti buducnosti), dakle, govor o bilo cemu treba uzeti sasvim uslovno, kao mesavinu malo nehoticnih lazi, malo stvarnog zaborava, malo dodvoravanja vlastitoj tastini, i sasvim malo iskrenosti”

“Kad bismo svi imali mogućnosti, hrabrosti i snage da samo jedan dio svojih maštanja i najvrelijih želja pretvorimo u stvarnost, samo u jednom času svoga života, bilo bi cijelom svijetu i nama samima odmah jasno ko smo, i šta sve mi ljudi možemo da postanemo i budemo.”